Po Barceloně chodíme bez mapy, v metru předbíháme stojící lidi na jezdících schodech a určitou pláž poznáme už z dálky, podle toho, jaký plavčík sedí na věži.
Konečně normální ráno. Kočka byla zavřená někde, neznámo kde, ale hlavně nerušila náš klidný spánek. Cestou na metro jsme si dali snídani v cafeterii a na pláž dorazili ještě před polednem.
Skončil víkend, takže pláže byly poloprázdné, vytrvali snad už jen samí naháči. V poledne dorazila Laia. Když už jsme byli moc rozpálení od slunce, tak jsme se schladili ve vlažných vlnách Barcelonského moře. Pak Laia odešla domů a my si zašli vychutnat nakupování v otevřeném nákupním centru. Koupili jsme další bombu, jak my to máme ve zvyku a mapu, kterou budeme ptřebovat na další cesty se nám podařilo koupit až cestou domů z metra v malém papírnictví na rohu.
Udělali jsme si na dlouhou dobu poslední pořádné jídlo - pizzu s hromadou cibule, žampionů, šunky a všeho, co nám zbylo po pár dnech bydlení tady. Naposled jsme si přes Skype zavolali domů, protože asi už během zbytku naší cesty nebude podobná příležitost tak dobrého připojení na internet a sbalili jsme si věci, protože zítra ráno vyrážíme dál.
Vrchol dnešního dne bylo unavování kočky, pomalu hraničícího s týráním. Ale asi se jí to líbilo, protože se pořád vracela a chtěla víc.