Až na nedaleký křik ranních uklízečů bylo naše jitřní probouzení v parku ničím nerušené a klidné. Sice jsme po ránu cestou na záchod na vlakáči vypadali asi jako praví houmelesáci, ale to nám rozhodně nevadilo. Vyzvedli jsme si věci z úschovny, vyčistili si zuby v parku a vyrazili neohroženě vstříc nástrahám dalšího dne.
Energii jsme po ránu doplnili snídaní v kavárně a ještě se při tom pobavili sledováním býčích zápasů v televizi. Asi tak, jako se u nás rozebírá hokej, elektronická tužka, několikrát opakované záběry, tak to samé se děje tady v televizi s koridou.

Při včerejším večerním rozhovoru Francouzka podotkla, že viděla jízdenku na Gibraltar za nějakých deset Euro, to nás nadchlo a tak jsme vyrazli na místní autobusák. Jízdenka byla sice o hodně dražším ale přece jen jsme si ji dopřáli a během nákupu jsme dokonce potkali Čechy. První od začátku naších cest. Kluk s holkou - jeli se prý podívat na Gibraltar na opice. Jeli jsme stejným autobusem. Jejich výlet trval jedenáct a půl hodiny a z toho strávili devět hodin v autobuse. Ale Ríša byl spokojený - dali mu bonbon a měl si s kým popovídat.

Gibraltar. Je to překvapivě malé město, postavené kolem obrovské skály a chystáme se tam zítra. Dnes jsme se stihli ubytovat v kempu SuperEuropa kousek od pláže, vykoupat se v chladném moři a najít obchod.Na černo jsme se napojili na elektrickou síť, dobili mobily a počítače a ještě jednou zašli k moři, trošku si zadovádět ve vlnách Středozemního Moře.

No ty vole, ty nohy jsou fakt zvláštně opálené. Teď jsem z toho byl v hýrku asi tak 6 minut