Když jsme se ráno v osm vzbudili, tak už nebyl nikdo doma. Dole v kuchyni nás čekala připravená snídaně a po ní jsme se vydali do centra.
Vlakem jsme sjeli do centra, prošli jsme hned zkraje křížem krážem nějaký zámek a pak jsme hledali turistické informace. Najít je, bylo umění, ale podařilo se nám to. Vyptali jsme si mapu a vykročili na turisty prošlapanou dlažbu, prozkoumat město, o kterém téměř nic nevíme.
Viděli jsme většinu z největších Milánských památek. Dali jsme si svačinku v McDonald's s výhledem na Milánskou dominantu - úchvatný a obrovský chrám Mariae Nascenti a odešli jsme do parku oddechnout si od chození a taky od všudypřítomných turistů.
Začalo pršet, takže jsme tak trošku uvízli v zákrytu na lavičce pod stomem a vlastně už jsme jen čekali na Martu, až si nás vyzvedne. Jenže Marta měla zpoždění. My se nudili a tak jsme vymysleli geniální výmysl. Mistrovství světa v šokšování! Hned proběhl první souboj na deset výtězných a vyhrál Richard 10:4. První ročník mistrovství světa v šokšování se tedy konal v Miláně a jsme zvědaví, kde se odehraje za rok druhý.
Marta konečně přijela, odvezla si nás metrem k autu, pak nás autem odvezla do obchodního centra a tam jsme si koupili instantní jídlo na další dny, neboť v úterý vyrážíme dál. Večer jsme zašli koupit pizzu, přinesli ji domů a dlouho jsme s Martou i její maminkou večeřeli a i přes jazykovou bariéru jsme si celkem popovídali.
Michal | 13. srpna 2009 v 0:23 | 
pořád mi tak zcela není jasné co to je to šokšování