Sobota, 1. srpna 2009 - Do Monaca, z Monaca

4. srpna 2009 v 0:29 | Michal & RichaRd. |  Deník
Trošku jsme si pospali, takže odchod z kempu proběhl až v půl desáté. Ale aspoň jsme ráno zjistili, k čemu můžeme využít takzvané šokšování, které jsme zatím prováděli jen tak nazdařbůh k zahnání nudy. Vše máme totiž napůl, všeho tak zhruba stejně, ale občas se najde něco navíc, co nejde rozdělit, tak od teď o vše šokšujeme. Například závěrečné smotání stanu atd.


Pokud se říká, že se ve Španělsku, Portugalsku, Francii a Itálii špatně stopuje, tak o jejich jižních přímořských oblastech to platí dvojnásob. Turisty přeplněná letoviska, roztahaná po celém pobřeží jsou zlý sen všech stopařů. Ať jdete kam jdete, nikde žádné kloudné místo pro stopování. Všude jen turisti s auty přeplněnými kufry a dětmi.

A tak i my - šli jsme a šli a nic. Upocení hned po ránu jsme stáli před poloprázdným parkovištěm u cesty s chmurnými vyhlídkami a čas utíkal.

Jak ovšem už víme, vždycky když je nejhůř, tak se NĚCO stane.
Viděli jsme, jak po nás významě koukal nějaký pán, jedoucí v protisměru. Otočil se, zastavil o kousek dál a šel k nám. Byl místní, ale uměl plynule Anglicky. Přišel k nám ne aby nás odvezl, ale aby nám poradil. Prý je téměř zbytečné tady stopovat, což jsme tušili i my a prý máme jít na vlak. Byla by to rada k zasmání, nebýt jedné maličkosti - dodal, že téměř nikdy nechodí průvodčí a když přece jen příjde, tak se dá vysednout bez placení. Že si nemáme kupovat lístek, ale prostě jet na černo. Michal byl zvyklý - jezdil na černo po Londýně, ale Richard z toho neměl zrovna nejleší pocit. V naší situaci to byla ovšem nejlepší možná volba.

Na nedalekých informacích jsme si vyptali jízdní řád a zjistili jsme, že se dá dojet až do Monaca, ale s jedním přestupem. Tak jsme nasedli na vlak, přesedli jsme pro jistotu na nějaké malé stanici a udělali jsme dobře. V Nice, kde by se přesedalo normálně, se do vlaku hrnuly davy lidí a někteří se dokonce ani nedostali dovnitř.

Průvodčího jsme ani nezahlédli a tak jsme po padesáti kilometrech přijeli do Monaca vlakem a načerno.

O samotném Monacu bude samostatný článek, jak jsme slíbili našim věrným čtenářům, ale dlouho jsme se tam nezdržovali. Rozhodli jsme se, že večer ještě odjedeme někam dál.

Před šestou jsme zase naskočili na vlak a bez lístku dojeli až do Ventimiglia v Itálii. Proběhl náš typický večer - návštěva turistických informací, příchod a ubytování se v předraženém kempu, postavení stanu, večeře a sprcha.

Potkali jsme jednoho Francouze, co taky zrovna jezdí po Evropě na stopa. Kamil z Bordeaux. Byl v Barceloně a jede někam do Slovinska a Maďarska.

Pak jsme si zašli na pizzu. Byla dobrá a levná, ale veškeré pití bylo opět předražené, tak jsme pizzu zapili jen skleničkou vína a šli spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama