Středa, 5. srpna 2009 - Poslední stop

14. srpna 2009 v 18:59 | RichaRd. § Mich-All |  Deník
Ráno slunce vychází o hodně dřív, než jsme zvyklí ze Španělska. Přece jen jsme se za pár týdnů přesunuli hodně na východ a dny se sice už krátí, ale tušíme, že se východ slunce ještě pořád posunuje a ráno začíná dřív.


Zároveň se sluncem nás vzbudil nějaký pes, běhající kolem našeho stanu a nenasytně čichající všude kolem. Zřejmě na něj zapůsobily naše boty. Pak si jej někdo zavolal.

Během chvilky jsme rozložili stan, aby uschnul. Posnídali jsme a ještě trošku rozespalí jsme si cestou k silnici vyprávěli, co se nám zdálo a jak by nás dnes mohl někdo odvézt hodně daleko.

Realita nás probrala úplně. Dvě hodiny jsme na odpočívadle sledovali otrávené kyselé obličeje rozespalých Italů jedoucích do práce. Někteří na náš zdvyžený palec odpovídali zdviženým prostředníčkem, nebo různými gesty. Itálie stopování opravdu nepřeje. Ovšem někteří řidiči nás svou nabubřelostí až pobavili. Je neuvěřielné, jak se někdo dokáže mračit, nebo kam až může mít někdo spadlé koutky. K našemu pobavení jeden řidič dokonce málem neubrzdil, když před ním někdo přibrzdil, zatím co on měl plné ruce práce s vymýšlením gest, jakými by nás obšťastnil. Richardův smích mu zněl v hlavě určitě až do večera. Musíme dodat, že nejsme škodolibí, ale někdy jsou prostě situace, kdy si můžeme dovolit škodolibí být.

No, ale pro nás se situace nezměnila, a tak jsme po dvou hodinách hodili batohy zase na záda a vyšli o kus dál. Ale po pár krocích naše zraky upoutala troubící dodávka v protisměru, která před chvilkou projížděla kolem nás a v ní dvě holky, mávající na nás. V autě seděli dvě Němky. Vrátily se pro nás, tak jsme nasedli a prý nás zavezou až do Padova. Cestují přes Itálii do Česka. Jmenují se Maxi a Tereza.

Napřed nám řekly, že do Česka jedou až tak za dva týdny. Ale nakonec slovo dalo slovo, takže jsme se domluvili, že zůstaneme pár dní s nima v Itálii a pak nás zavezou dvanáctého, nebo třináctého do Prahy, odkud se už nějak dostaneme zase sami.

Takže tohle byl pravděpodobně poslední a zároveň nejdelší stop našeho stopování po Západní Evropě.

Ubytovali jsme se ve stejném kempu a večer jsme zajeli společně nasát noční atmosféru Padovy.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama